Chystáte se měnit disky na autě a nevíte, jaké vybrat? Posvítit byste si měli v první řadě na správný rozměr. V tomto článku vám ale také prozradíme, proč je důležité, aby byla kola homologovaná, jestli jsou lepší alu disky nebo „plecháče“, a zda se vyplatí poškozená kola opravovat.
Hliníková kola zvyšují estetickou hodnotu vozu, jsou ale náchylnější k mechanickému poškození.
V článku se dozvíte:
Nové disky (jinak také elektrony) dokážou kompletně změnit vzhled vozu. Estetická stránka by však při jejich výběru měla jít stranou. Nejdůležitějším faktorem je správný rozměr, se kterým se můžete spolehnout na provozní vlastnosti vozu, a tím i bezpečnou jízdu. Rozměry disků stanovuje výrobce pro každý typ auta na míru a najdete je ve velkém technickém průkazu, případně přímo na ráfku.
Základním rozměrem je šířka a průměr kola, které automobilky uvádí v palcích. Před nákupem si ale musíte zjistit také počet šroubů a jejich rozteč. Je možné použít i disky s alternativními rozměry, které jsou pro váš vůz homologované, ale nefigurují v technickém průkazu. K jejich zápisu budete potřebovat typový list, který vám vystaví prodejce kol.
Jednotlivé značení vám přiblížíme na dalších řádcích. Pokud si s těmito čísly nechcete lámat hlavu, můžete si vybrat disky přímo podle modelu vozu.
Aby označení kol nekazilo jejich vnější vzhled, je umístěné na vnitřní straně ráfku. Uvedená kombinace čísel a písmen na disku by se měla shodovat s údaji v technickém průkazu. Co jednotlivé rozměry znamenají?
Ukažme si vše na příkladu 7,5J x 17 ET34 5×120:
Jediný rozměr, který nenajdete v technickém průkazu a většinou ani na discích, je velikost středového otvoru. Ta závisí na výrobci. Vzhledem k rozsahu použitelnosti na více modelech vozů může být otvor větší. Vycentrování kola a eliminaci vibrací pak řeší středící kroužky, které jsou součástí balení.
ET, neboli zális disku, udává vzdálenost od podélné osy kola k vnitřní dosedací ploše. Pro jednodušší představu to znamená, jak moc kolo vyčnívá ven z blatníku. Čím je hodnota ET vyšší, tím bude kolo usazené více do středu auta. U nižších hodnot se vzdálenost mezi pravým a levým kolem na nápravě zvětšuje a kola tak budou více vysunutá směrem do vozovky.
Na uvedeném příkladu je tedy zális 34 mm, hodnoty ale mohou být i nulové nebo záporné. U disků pro osobní auta na ně však narazíte zřídka, jsou typičtější spíš pro disky nákladních aut.
Zális disku nesouvisí čistě s estetikou vozu, ale je důležitým bezpečnostním parametrem. Pokud byste na autě používali disky s nevhodnou velikostí ET, ovlivnilo by to zatáčení. Buď by bylo velmi namáhavé, nebo by naopak vyžadovalo notnou dávku koncentrace i při jízdě na rovině. U plechových disků je proto nutné dodržovat hodnotu ET uvedenou v technickém průkazu. Hliníková kola jsou v tomto ohledu o něco flexibilnější – rozdíl ± 5 mm nepředstavuje zásadní problém.
Při výběru disků je potřeba znát také počet šroubů a jejich rozteč.
Správné rozměry disků, které pasují na vaše auto, najdete v technickém průkazu. Vyznat se v těchto údajích může být pro někoho ale složité. Proto existuje ještě jednodušší způsob, jak vybrat kola na auto. Je jím 3D konfigurátor našeho dodavatele disků, jehož obsluha je velmi intuitivní. Stačí zadat VIN kód nebo ze seznamu vybrat:
Na základě jedné nebo druhé informace vám systém zobrazí nabídku disků vhodných pro vaše vozidlo. Při kliknutí na konkrétní typ disků zároveň uvidíte, jak budou na autě vypadat. Pak už jen stačí daný typ vložit do vyhledávání k nám na e-shopu a objednat.
Někdy se u značení disků můžete setkat s označením H2, např. 7,5J x 17H2 ET34. Jedná se o profil patky disku, od nějž se odvozuje jeho pevnost.
Aby byl disk tužší, je jeho konstrukce zesílená pomocí humpů, neboli hrbolků, které zabraňují sezutí pneumatiky z kola při velkých bočních silách. To se děje nejčastěji při jízdě do zatáček nebo při defektu. Na trhu existuje více profilů, v případě H2 je konstrukce disku vyztužena dvojitým hrbem.
Jaké jsou rozdíly mezi hliníkovými a plechovými koly? Není to jen vzhled a cena, ale i další vlastnosti, které je při výběru dobré zohlednit.
Plechové disky jsou svou konstrukcí odolnější vůči mechanickému poškození a jejich „těžší váha“ nese své ovoce hlavně v zimě. Zajišťují lepší kontakt s vozovkou, takže se auto na sněhu nebo v břečce lépe ovládá. Pokud je osadíte poklicemi, vytvoříte tím ještě lepší bariéru pro kamínky a nečistoty, které by se mohly dostat do brzdového systému. Oproti hliníku jsou však náchylné ke korozi a je nutné je pravidelně ošetřovat antikorozním nátěrem.
Hliníkové disky jsou lehčí, což se pozitivně podepisuje na spotřebě i délce brzdné dráhy. Ve srovnání s „plecháči“ jsou ale zranitelnější třeba při nárazu na obrubník. Velkou výhodou je jejich odolnost vůči korozi a jednoduchá údržba. Alu kola většina majitelů vozů volí kvůli lepšímu vzhledu, a to i za cenu vyšších pořizovacích nákladů.
Kompromisem mezi plechovými a hliníkovými koly jsou hybridní disky. Paprsky mají vytvarované podobně jako elektrony, čímž se jim velmi podobají. Jsou ale vyrobené z oceli, takže cena je srovnatelná spíše s plechovými disky. Hybridní kola jsou tak ideální volbou pro ty, kteří si zakládají na vzhledu auta, ale chtějí ušetřit nějakou tu korunu. Jsou homologovaná pro většinu zavedených značek automobilů a schválená pro použití se sněhovými řetězy.
Hybridní kola jsou univerzální a cenově výhodnou alternativou alu disků.
Každé kolo musí projít schválením, tzv. homologací, pro použití na daném typu vozidla. Toto schválení od příslušného úřadu zaručuje, že disk splňuje veškeré technické a bezpečnostní standardy, a je možné jej v provozu používat. Kola pro provoz na evropských silnicích jsou pod taktovkou zkušeben TÜV vystavena nejrůznějším testům a zástavbovým zkouškám na vozidlo. Nejdůležitějším testovaným parametrem je pevnost disku, která se zjišťuje
Před nákupem disků je velmi důležité si pohlídat jejich homologaci. Nejen na českém trhu se totiž objevuje spousta padělků kol, se kterými je jízda hazardem. Jak poznat, že se nejedná o repliku?
Na čelní straně v blízkosti otvoru pro ventil hledejte označení KBA, ABE nebo E v kroužku s řadou čísel, která je číslem schválení. Toto značení u replik chybí. Prodejce disků by vám také měl vystavit typový list v češtině, který je zárukou, že jsou kola homologovaná. Kromě čísla schválení a certifikátu zkušebny v něm najdete i:
Repliky disků jsou od originálů na první pohled téměř k nerozeznání a důležitým vodítkem je právě výše uvedené označení. Jestliže však použijete kola, která neprošla zátěžovými testy a nevyhovují bezpečnostním normám, koledujete si:
V tom horším ale budete ohrožovat bezpečnost svou i ostatních účastníků provozu. Kvalita materiálu nehomologovaných disků je totiž tak chabá, že se vám paprsky můžou zlomit i při najetí na nerovnost v padesátikilometrové rychlosti.
Disky dostávají „do těla“ v běžném provozu na každém metru. Na parkovištích byste tak těžko hledali vůz s koly, která jsou netknutá od kamínků, zimních posypových materiálů nebo nepozorného parkování u obrubníků. Tyto kosmetické vady však na jízdní vlastnosti elektronů nemají vliv. Zpozornět byste měli u poškození závažnějšího rázu, mezi které nejčastěji patří:
Geometrické deformace se negativně podepisují na řízení nebo mají vliv na nestandartní sjíždění pneumatik. Na nic proto nečekejte a navštivte specializovaný servis, kde vám kola prohlédnou a případně opraví.
Do renovace kol se můžete pustit i sami, ale musíte počítat s časovou náročností.
I když se na vašem kole podepíše nějaké to mechanické poškození, nemusí to být ještě důvod k panice. Pokud nejde o škodu fatálního rozsahu, ruce odborníka vám kola vrátí do původního stavu. Ten i sám posoudí, jestli se víc vyplatí oprava nebo nákup nových disků.
V rámci oprav se kolo namáčí do speciální odlakovací lázně a následně se pískuje. To zajistí kompletní odstranění původní barvy a laku. Následně se řeší rovnání předních a zadních límců, svařování prasklin nebo navařování chybějících úlomků. Svařování ale kolu ubere na pevnosti, proto toto prodloužení životnosti většinou nemá dlouhodobý potenciál.
Při renovaci je také nutné odstranit původní lak, zacelit nerovnosti a kola opětovně nalakovat. U leštěných kol se jedná o náročnější proces, který nemusí být finančně výhodný.
Pokud se do renovace chcete pustit svépomocí, obrňte se trpělivostí a vyhraďte si dostatek času. Budete k tomu potřebovat:
Jakmile kola sundáte z auta, můžete se pustit do broušení. Začněte nejhrubším smirkovým papírem a zbruste původní lak do matu, pak proces opakujte, aby byl povrch co nejjemnější. Po zbroušení je potřeba povrch odmastit a očistit, na postižená místa nanést tmel, nechat zaschnout a znovu jemně zbrousit.
V dalším kroku už přichází na řadu plnič – základní lak, který nanesete na postižená místa. Ten necháte zaschnout a opět jemně zbrousíte. Na hladký povrch bez škrábanců pak nanesete až dvě vrstvy základní barvy a několik vrstev finální barvy. V posledním kroku vše zafixujete bezbarvým lakem.
Vybíráte nová kola? Nenaleťte na padělky a pořiďte si kvalitní, homologované disky, které vašemu autu padnou jako ulité.
Zdroj fotografií: Depositphotos